Kompostování bioodpadu jako cesta od zbytečného odpadu k pokladu pro zahradu

Třídění plastů, papíru či skla už dnes mnozí z nás berou jako samozřejmost – ostatně odpad třídí tři čtvrtiny obyvatel ČR. V čem však ale pořád trochu zaostáváme, je zpracování bioodpadu. A přitom ho každý z nás průměrně vyprodukuje téměř 100 kilogramů ročně.

Namísto toho, abychom dali bioodpadu šanci na druhý život, ho ale často vhazujeme do černých kontejnerů či popelnic na směsný odpad, a tím připravujeme svou zahradu o cenné hnojivo, navíc ale zbytečně zatěžujeme skládky odpadem, který lze ještě efektivně využít.

Pojďme se proto podívat, jak můžeme správným kompostováním výrazně snížit objem svého odpadu a proč bychom měli bioodpad třídit .

Bioodpad do černého kontejneru nepatří

Biologicky rozložitelný odpad vzniká prakticky v každé domácnosti i na každé zahradě – jsou jím například slupky od brambor, zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky, skořápky od vajec, ale i tráva, listí, stará hlína nebo větve ze zahrady.
Pokud takový odpad skončí na skládce, nejen, že tam zbytečně zabírá cenné místo, ale dochází také k jeho anaerobnímu rozkladu (bez přístupu vzduchu), při kterém vzniká metan – silný skleníkový plyn, který výrazně přispívá ke změně klimatu. A také znečišťuje podzemní vody svými výluhy.

Vyhazováním bioodpadu do směsného odpadu zabíráme zbytečně místo v popelnicích na směsný odpad, ale také plýtváme cennými zdroji a zatěžujeme životní prostředí.

Proč kompostovat?

Kompostování je proces rozkladu organických látek za přístupu vzduchu, jehož výsledkem je kompost – tmavá, kyprá hmota bohatá na živiny. A proč se do něj pustit? Přínosů má hned několik.

• Ekologický přínos: snižujete objem komunálního odpadu a emise skleníkových plynů.
• Ekonomický přínos: šetříte místo v popelnici, ale také ušetříte za nákup hnojiv a substrátů – kvalitní humus si můžete jednoduše vyrobit doma.
• Prospěch pro zahradu: získáváte prvotřídní organické hnojivo, které zlepšuje strukturu půdy, zvyšuje její úrodnost, zadržuje vodu a dodává rostlinám potřebné živiny přirozenou cestou. Rostliny jsou pak odolnější vůči chorobám a škůdcům. Ale tím, že si hnojivo vyrobíte doma, snížíte také například emise za přepravu.
• Udržitelný životní styl: aktivně se podílíte na cirkulární ekonomice a snižování ekologické stopy.

Kam umístit kompostér aneb kompostování má svá pravidla

Kompostování není žádná věda, stačí dodržet pár základních pravidel.

Správné umístění kompostéru

Kam umístit kompostér? Ideální je stinné nebo polostinné místo, chráněné před přímým sluncem a silným větrem, které by kompost vysušovaly. Místo by mělo být dobře větrané a v dostatečné vzdálenosti od obytných budov kvůli možnému zápachu (i když správně založený kompost by neměl zapáchat). Důležité je, aby stál kompostér přímo na zemi, aby se k němu dostaly půdní organismy.

Volba kompostéru

Existují různé typy – otevřené komposty, dřevěné ohrady, plastové kompostéry nebo vermikompostéry (pro domácí kompostování s pomocí žížal). Volba závisí na množství bioodpadu a dostupném prostoru.

Materiály do kompostéru

Klíčové je střídání zelených (dusíkatých) a hnědých (uhlíkatých) materiálů.

· Zelené (mokré): Zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky, posekaná tráva, plevel bez semen, zbytky rostlin. Rychle se rozkládají a dodávají dusík.

· Hnědé (suché): Listí, sláma, dřevěné štěpky, hobliny, kůra, rozdrcené skořápky, papírové utěrky (bez chemie). Dodávají uhlík a zajišťují vzdušnost.

Vlhkost a provzdušňování

Kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba. Příliš suchý kompost se nerozkládá, příliš mokrý zase zahnívá a zapáchá. Pro správný průběh rozkladu a zabránění zápachu je klíčové občasné provzdušnění (přehazování).

Rozdrobení materiálu

Čím menší kousky, tím rychlejší je rozklad, proto je vhodné větší kusy (větve) nasekat.

Značky třídění odpadu a bioodpad

Do kompostu patří nejen zbytky z kuchyně či odpad ze zahrady, ale mohou do něj zamířit i některé obaly.

Zatímco pro plasty, papír nebo sklo máme jasné značky třídění odpadu a barevné kontejnery, u bioodpadu je situace trochu jiná.

Kromě samotných zbytků můžeme do kompostu vhodit i kompostovatelné obaly (např. některé bioplasty, které jsou označeny jako kompostovatelné, ale pozor, ne všechny – vždy je potřeba zkontrolovat konkrétní certifikaci).

Stačí tedy jen sebrat odvahu a pustit se do vlastního kompostování – ušetříte místo ve vlastní popelnici i na skládkách, prospějete životnímu prostředí, a navíc získáte ještě vysoce kvalitní zeminu. A to se vyplatí!

Zdroj foto: Pixabay.com, jakvkuchyni.cz